Zajímavosti z obecní kroniky - Zajímavosti z historie Sovolusek

Sovolusky

První písemná zmínka je sice až z roku 1543, ale ves byla založena již  nejspíše kolem poloviny 13. století. Místo ovšem bylo osídleno ještě daleko dříve, a to Kelty. Svědčí o tom nález žárového pohřebiště. Bylo objeveno při zemních pracích v roce 1958, následně proběhl archeologický výzkum, trvající až do roku 1962. Při něm bylo odkryto celkem 44 hrobů z doby halštatské kultury. Na návsi stojí kaple sv. Jakuba. Ta není původní, původní pocházela z první poloviny 18. století, a protože byla příliš malá pro vzrůstající počet obyvatel, byla ve druhé polovině 18. století pozdně barokně přestavěna a hlavně zvětšena. Z původní kapličky se stala v podstatě vchodová předsíň pro kapli novou. Ta byla dokonce zapsána na seznam kulturních památek, ale z toho byla v roce 1980 vyjmuta, protože byla ve značně zchátralém stavu, vnitřní zařízení buď zničeno nebo rozkradeno. V roce 2002 vlastník, město Bochov (kaple byla vždy obecní), rozhodl o její rekonstrukci. Ta proběhla v několika etapách, ta zásadní v roce 2016, kdy byla kaple také znovu vysvěcena plzeňským biskupem. Dnes je opět na seznamu. Při cestě do Skoků stojí ruiny tzv. Rohrerova mlýna. Ten patřil již v 17. století významnému stavitelskému rodu Rohrerů, odtud jeho název. Mlýn pak vystřídal řadu majitelů, posledním byl Franz Teichner. Po roce 1945 zůstal opuštěn a postupně chátral až do dnešní podoby. Stal se oblíbeným místem trampů,  ti v něm  v lednu 1970 uspořádali vzpomínkové setkání k uctění památky Jana Palacha a Jana Zajíce. O akci se pochopitelně dozvěděla StB a nechala ji rozehnat příslušníky veřejné bezpečnosti. Zajímavostí je, že ačkoliv jde o vodní mlýn, stojí poměrně daleko od řeky Střely. Voda ke kolu proto byla přiváděna 600 m dlouhým dřevěným náhonem a pak dalším korytem odváděna zpět do řeky. Při cestě ke mlýnu stával kdysi železný kříž.  Je zachycen na mapě z 2. poloviny 18. století, po roce 1945, tak jako spousta jiných, zmizel neznámo jak a neznámo kdy. Ve vsi nebyla škola, místní děti chodily do Hlinče, kam to měly nejblíže. Zato sovoluská hospoda byla známá široko daleko svými tanečními zábavami.