Zajímavosti z obecní kroniky - Několik zajímavostí o našem hradu Hartenštejn

Několik zajímavostí o našem hradu Hartenštejn

Kromě Karlovarské věže, která po rekonstrukci slouží m.j. i jako rozhledna, přitahuje pozornost turistů a návštěvníků hradu hradní studna. Otázkou je, zda je to opravdu studna (tedy se zdrojem vody) nebo jen cisterna (jímající dešťovou a povrchovou vodu). Pro variantu studny hovoří především její hloubka – 34 metrů, které byly odkryty při rekonstrukci hradu ve 30. letech minulého století. Cisterna by byla jistě podstatně méně hluboká, do uvedené hloubky šli stavitelé hradu proto, aby narazili na vodu. V průběhu let byla studna postupně zasypávána nejrůznějším odpadem, takže před zahájením archeologického průzkumu byla její hloubka jen 11 metrů. Při něm byla vyčištěna do současných 18 metrů. Na severní straně byl objeven vstup do šachty směřující severovýchodním směrem, tedy k městu. To zpočátku nahrávalo tradované pověsti, že hrad byl s městem spojen podzemní chodbou. Odpovídala by tomu i výška šachty, zhruba 130 cm, což při tehdejší výšce lidí bylo dostatečné pro chůzi v předklonu. Jenže chodba rychle končí v tvrdé skále, nikoliv tedy v nějakém závalu. Podle keramických dlaždic nalezených v okolí studny je velmi pravděpodobné, že nestála na volném prostranství nádvoří jako nyní, ale byla uvnitř nějaké budovy. To by byl další důkaz, že nemohlo jít o pouhou cisternu. Dostatek, či spíše nedostatek, vody byl asi největším problémem hradů. Vzhledem k tomu, že byly budovány na vyvýšených místech, bylo nutné kopat studny velmi hluboké. Ta hartenštejnská patří k těm hlubším, ale jsou i daleko hlubší, např. na Zbirohu, jež je se svými 163 metry nejhlubší hradní studnou v Evropě.

Další důležitou součástí hradu byla chlebová pec objevená při archeologickém průzkumu. Nacházela se mezi jižní věží a arsenalem a byla obsluhována z budovy, a to jak přikládáním, tak vsádkou těsta k pečení. Tento objev byl důležitý z hlediska řešení otázky, zda byl hrad obýván trvale nebo se v něm jen střídala posádka, která si potraviny přivážela s sebou. Kde je pec, tam se žije trvale.

A do třetice věnujme pozornost vstupu do hradu. Podle archeologů se do něj vstupovalo v severovýchodní části přes hluboký příkop pomocí padacího mostu (po něm zůstaly zbytky jednoho pilíře). Brána nejspíše nebyla v samostatné věži, jako obvykle, ale byla jen prostupem v silné obvodové zdi. Zajímavý je rovněž názor archeologů na přístupovou cestu. Pokud by byla v dnešní podobě, pak by vjezd do brány byl kvůli ostrému zatočení (prakticky do protisměru) pro povozy téměř nemožný. Je tedy možné, že původní cesta vedla obráceně.