Zajímavosti z obecní kroniky - Bochovští rodáci

Bochovští rodáci

Zmíníme alespoň čtyři. Prvním je farář Johann z Bochova, který se stal roku 1549 arcijáhnem pražským a scholastikem vyšehradské kapituly. Proslul jako kazatel a spisovatel. Zemřel jako poslední mělnický probošt. Dalším byl Clemens Stephani, básník a hudební skladatel. Vystudoval v Lipsku a od roku 1558 učil na latinské škole v Chebu, kde roku 1592 zemřel. Mimo jiné vybudoval v Chebu tiskárnu. Třetím rodákem z Bochova byl Karl Zimmer. Narodil se v našem městě roku 1817 (zemřel 1891 v Überlingenu). Sám se označoval za českého a rakouského lékaře a politika. V politice to dotáhl až na poslance Říšského sněmu. Jako levicově orientovaný radikální demokrat musel po porážce revoluce 1848 emigrovat. Uchýlil se do Drážďan a krátce nato do Berlína. Tam ho udal jeho poslanecký kolega a Zimmer byl vydán rakouské justici. Ta ho odsoudila k trestu smrti. Trest mu byl posléze zmírněn na 15 let žaláře, z nichž si odseděl 7 roků, než byl propuštěn na amnestii. Roku 1858 se usadil v K.Varech, už ne jako politik, ale lékař. Zřídil si zde ordinaci a věnoval se především léčbě diabetes (cukrovky). Mezi známými bochovskými rodáky najdeme i ženu, byť strávila v Bochově jen první tři roky svého života. Jde o Karin Rudolfovou, jež byla spolu se svou rodinou po 2. světové válce odsunuta do Německa. Tam se seznámila v dospělosti s Edmundem Stoiberem a provdala se za něj. Pokud je vám toto jméno povědomé, nemýlíte se. Jde o bývalého bavorského ministerského předsedu a předsedu CSU.