Obsah
Bochov hornický
Bochov hornický
Celé Krušnohoří včetně podhůří (a to na obě strany, českou i německou) bylo bohaté na všemožné rudy a obyvatelstvo se ve středověku živilo hlavně hornictvím a zpracováním vytěžených materiálů. Jednoznačně nejslavnější bylo naleziště stříbra v Jáchymově, z něhož bohatlo celé široké okolí (Jáchymov svého času byl po Praze druhým největším městem Českého království) a Šlikové z něj razili známé jáchymovské tolary. Některá města měla hornictví nebo těženou rudu přímo v názvu (Horní Blatná, Horní Slavkov, Cínovec, Měděnec). I Bochov měl být městem horním, o čemž svědčí i sedmizubé hrábě ve znaku města. Ty se používaly při třídění rudy. V Bochově se těžil cín, který se zpracovával v huti v nedaleké Stružné. O existenci podzemních štol se přesvědčili měšťané v roce 1885, kdy se propadla část náměstí v místech dnešní pumpy proti nákupnímu středisku. Z jámy byla vyčerpána voda a objevily se chodby všemi směry, v nichž se nacházelo hornické náčiní (žebříky, rumpály, kladívka, sekáče, džbery a další). Chodby vedly do hloubky třiceti metrů, resp. jistě i hlouběji, ale další čerpání podzemních vod už bylo nad možnosti městského rozpočtu. Takže práce byly zastaveny a jáma zakryta. Zásoby cínu ve středověku ale asi nebyly příliš veliké, protože Bochov se horním městem nestal. Obyvatelé museli hledat jiné způsoby obživy – řemesla, obchod a zemědělství.
Poslední aktualizace: 30. 5. 2022 13:31