Benzínové čerpací stanice

Benzínové čerpací stanice

Dříve stály čerpací stanice pro motoristy přímo na náměstí. Proti č.p. 32 byl stojan na naftu a proti č.p. 34 stojan na benzín a kancelář. Byly zřízeny s počátky motorismu ještě před druhou světovou válkou a sloužily až do roku 1970, kdy byly odstraněny nadzemní části. Podzemní nádrže vydržely pod dlažbou až do roku 1984, kdy byly vyzvednuty při budování kanalizace pro okály v Luční ulici. Nová čerpací stanice byla v roce 1970 otevřena v Pražské ulici mezi domy č.p. 237 a 238.  Po pravé straně stály 4 stojany  s benzínem, kompresor a administrativní budova se skladem olejů a dalších motoristických potřeb. Po levé straně pak stál stojan na naftu a dvě garáže. Pohonné hmoty byly stáčeny do čtyř podzemních nádrží na benzín (objem 80 tisíc litrů) a dvou na naftu (objem 64 tisíc litrů). Další nádrž byla na shromažďování vyjetého oleje. O absurdnosti tehdejší doby svědčí fakt, že tyto údaje podléhaly utajení a byly zveřejněny až po roce 1989. Protože končila ČS časem její plánovaná životnost, bylo nutno uvažovat o řešení. Rekonstrukce by byla finančně i technicky náročná, proto se přistoupilo ke stavbě zcela nové na místě, kde stojí nyní. Prvním zájemcem o výstavbu bylo družstvo Jednota, které chtělo vybudovat hotel + čerpací stanici. Byl to asi ale příliš velkorysý nápad, a tak Jednota od svého záměru ustoupila. Pozemek koupila fa YESO, která jej odprodala podniku Benzina. V červenci 1996 byla stavba zahájena a už v prosinci byla ČS v provozu. Náklady na výstavbu činily 30 miliónů korun a její součástí byla i povinnost vybudovat kanalizaci Pražskou ulicí, na niž se napojily i soukromé domy. Náklady na likvidaci dosavadní stanice činily 3,5 miliónu korun. Mimo jiné bylo vyvezeno přes tisíc tun kontaminované zeminy.