Obsah
Příroda na Bochovsku
Příroda na Bochovsku
Slavkovský les
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla zřízena již v roce 1974 na ploše 640 km² k ochraně území mezi světoznámými západočeskými lázněmi. Na jeho území roste vzácná a chráněná arnika horská. Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty vorovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňují vodní režim režim širokého okolí, především západočeských lázní. Ochranou těchto míst tvorby minerálních pramenů se chráněná krajinná oblast Slavkovský les výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí v republice.
Doupovské hory
Přírodně velmi rozmanité území Doupovských hor, které dlouhá desetiletí sloužilo výhradně vojsku, se začíná stále více otevírat veřejnosti. Vznikají další cyklostezky, cesty pro pěší a naučné stezky. Pohoří se rozkládá v trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří a Valeč. Jeho rozloha je asi 650 km². Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m n.m.). Nachází se zde místo s pohádkovým názvem Skalky skřítků. Pojmenování se tu vztahuje k poněkud neobvyklým jeskynním útvarům (Trpasličím dírám), coý jsou krátké a nízké rouvité chodbičky, ústící několika otvory ve skalní stěně. Největší jsou až pět metrů dlouhé a okolo jednoho metru široké i vysoké. Lidové pověsti hledaly v těchto podivuhodných temných slujích skrýše skřítků, podle názoru odborníků jde o unikátní přírodní výtvory.
Viklan u Rybničné
- Osamocený žulový balvan, který leží asi 1,5 km severovýchodně od obce Rybničná, na polorovině Hornoslavkovské vrchoviny. Místo bylo vyhledáno výletníky už od 18. století.
- Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1979 a celková její výměra činí 0,02 ha.
- Představuje odolnější jádro horniny, které se po odnosu okolních zvětralin dostalo na povrch a působením přírodních živlů bylo dále opracováváno do nynější podoby.
- Viklan zvaný Dominik je 3,5 m dlouhý, 1,5 metru široký a 2 m vysoký, vytvořený z porfyrickým biotickým granitem.
- V horní části je zřetelná kulovitá prohlubeň, zřejmě uměle vytvořená. Podle historických záznamů byl Viklan v minulosti méně stabilní a vychyloval se již při silnějších závanech větru.
- Samotný Viklan má bazální zvětrávací plochu, v širším okolí tvoří středně zrnitý až hrubozrnný, místy porfyrický granit, který náleží ke karlovarskému plutonu.
- V okolí Viklanu se vyvinuly zejména hnědé půdy - kyselá varieta kambizemě typické a kambizem dystrická.
- Na podkladu leží jen malou ploškou a proto ho lze mírně rozkývat. Na vrchní straně je mísovitá prohlubenina.
- K přírodní chráněné památce vede značená turistická cesta.
Železitý pramen
- V rámci projektu Kraj živých vod byly provedeny terénní úpravy a odvodnění, byl instalován altán, informační tabule a osázeno okolí prameniště.
- Železítý pramen je znám a využíván nejméně od 19. století, kdy bylo jeho okolí upraveno jako výletní cíl obyvatel Bochova i jeho návštěvníků.
- Byla upravena jednak cesta k prameni osázením stromořadí, tak i samotné jímání.
- Okolí pramene bylo osázeno okrasnými dřevinami a rostlinami (dodnes se zachoval převislý jasan – Fraxinus excelsior ´Pendula´).
Těšetický lom
- Morfologicky nápadný čedičový pahorek s výskytem lomové květeny a zvířeny se nachází nedalekoTěšetic u Bochova. Pahorky jsou porostlé přirozeným travinobylinným společenstvem. Lomové stěny jsou domovem několik atypických skalních druhů rostlin Doupovských hor.
- Útvar je významný rovněž z geologického a krajinně-estetického hlediska.
- Jako významný krajinný prvek byl Těšetický lom registrován Okresním úřadem Karlovy Vary dne 18.12.1995.
- Z významných druhů rostlin lze jmenovat výskyt bělolistu rolního (Filago arvensis) nebo lomikámenu zrnatého (Saxifraga granulata). Bohatý je výskyt ještěrky obecné.
Čedičové varhany u Hlinek
- Čedičové varhany u Hlinek se nacházejí v opuštěném lomu asi 1 km od obce Hlinky, po levé straně silnice Hlinky-Přílezy.
- Lom byl založen na severovýchodním svahu vrchu Hůrka (817,0 m) v lávovém proudu olivinického nefelinitu třetihorního stáří. V zachovalé lomové stěně je ukázkově vyvinuta sloupcovitá odlučnost čedičové horniny, lidově nazývaná "kamenné varhany".
- Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1997 na ploše 0,69 ha.
Velký údrčský rybník
- Lokalita se rozkládá v místě Velkého Údrčského rybníka a v jeho bezprostředním okolí přítokových kanálů a okolních vlhkých luk.
- Dostat se na Velký údřšký rybník lze z Bochova asi 1 km jižně po silnici, poté po turistické cestě. Z Údrče po turistické cestě necelé 2 km.
- Kolem rybníka se střídají vlhčí a sušší květnaté louky. Ty sušší jsou tvořeny metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostřicovými porosty s častou ostřicí skloněnou (Carex demissa), ale také všivcem lesním (Pedicularis sylvatica). Tyto mokré louky jsou místy porostlé mokřadními vrbinami. Při okrajích vlhčích luk roste čertkus lesní (Succisa pratensis) a také prha arnika (Arnica montana). Při březích samotného rybníka, kde je vegetace vázanější na zamokřené prostředí roste vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). Ve vodním prostředí rybníka roste například lakušník (Batrachium sp.) a žije v něm několik druhů ryb, většinou vysazených. Na rybníku i na rybnících na Bochovsku se vyskytuje mnoho druhů vodního ptactva, které zde hnízdí a další druhy, které se tu zastavují na tahu.
- Předmětem ochrany na této lokalitě je výskyt hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia).
Pojem "rybník nebesák"
Zrdcadlení nebes v jeho hladině jako by předurčovalo název – nebesáky. Rybník je totiž převážně bez přítoku, napájen přímo dešťovou vodou. Je to dané nepropustnou vrstvou jeho dna a břehů, takže nedochází k žádnému vsaku do půdy. Jedná se o rybník úrodný, který se používá k odchovu plůdku a násad, protože zde nehrozí vníknutí dravých ryb. Na tomto rybníku se nachází jalový splav kvůli riziku protržení hráze při velkém přívalu vod.
Poslední aktualizace: 23. 11. 2011 15:36