Státní statek Bochov
Státní statek Bochov
Státní statek Bochov
Největším statkem v regionu byl velkostatek v Údrči. Po válce jej převzal Zemský národní výbor, v roce 1947 Národní pozemkový fond, pak Státní statek Dalovice a k 1.7.1960 vznikl Státní statek Údrč. V roce 1964 se ředitelství přestěhovalo do č.p. 28 v Bochově a vzniká tak Státní statek Bochov. Do něj byla začleněna i dosavadní JZD. Byla vytvořena čtyři střediska – Bochov, Kozlov, Údrč a středisko pomocné výroby Bochov. Statek hospodařil na veliké výměře půdy, přes čtyři tisíce hektarů, z toho víc než polovinu tvořila půda orná. Při reorganizaci státních statků byl bochovský sloučen v roce 1975 s kolovským, výměra se zdvojnásobila na téměř devět tisíc hektarů. K reorganizaci došlo i na střediscích, bylo jich šest – Bochov, Údrč, Kolová, Hlinky, Dlouhá Lomnice a středisko pomocných provozů Žalmanov. Statek byl největším zaměstnavatelem v regionu, počátkem 80. let dával práci více než šesti stovkám lidí, a to nejen z Bochovska, zejména administrativní pracovníci a vedení dojížděli např. i z K.Varů. Průměrný plat ve statku byl tehdy kolem 2500 Kč, což byl na tehdejší dobu plat nadprůměrný. Koncem 80. let byl vytvořen Agrokombinát Karlovy Vary s devíti tzv. odštěpnými závody a dosavadní statek Bochov se stal jedním z nich. Po společenských změnách v roce 1989 došlo i k privatizaci agrokombinátů. Během roku 1993 byly dávány nejprve do pronájmu jednotlivé farmy a provozy, v dubnu 1996 agrokombinát (státní statek) skončil. Část majetku byla vydána v restitucích, část si zakoupili dosavadní nájemci nebo noví majitelé.
